Radiologie

Radiologie [lat. radius – paprsek a řec. logos – slovo, nauka] je lékařský obor pro diagnostické a léčebné použití záření, zabývá se medicínskými zobrazovacími metodami. Je to velmi široký a ne zcela přesně ohraničený, zato však jeden z nejdynamičtěji se vyvíjejících oborů moderní medicíny.

Původně se tato oblast lékařské vědy zabývala využitím rentgenového záření (paprsků X) emitovaného rentgenkami nebo jinými zdroji záření. Proto se tuto oblast medicíny dříve požíval název rentgenologie který již v současné době nevystihuje celou šíři oboru, protože například ultrazvuková vyšetření nebo vyšetření magnetickou rezonancí nepoužívají k zobrazování rentgenové paprsky. Ani dnes všeobecně akceptovaný název radiologie však není lingvisticky zcela správný, protože ultrazvuk ani magnetická rezonance nemají nic společného s radiací. Často i dnes používaný pojem radiodiagnostika zase nezohledňuje, že v rámci oboru se dnes neprovádějí pouze vyšetření za účelem stanovení diagnózy, ale běžně jsou vykonávány též intervenční léčebné výkony pod kontrolou zobrazovacích metod.

Asi nejvýstižnější by bylo obor nazývat medicínské zobrazovací metody (angl. medical imaging), jednoslovný název radiologie je však kratší a snáze vyslovitelný.

Zatímco v některých zemích (např. U.S.A.) zahrnuje obor radiologie též medicínské zobrazování s využitím radioaktivních látek (tzv. radiofarmak), v České republice je toto náplní samostatného oboru zvaného nukleární medicína. Některá specializovaná radiologická vyšetření se postupem času odštěpila od hlavního proudu radiologie a stala se součástí jiných oborů. Např. angiografická vyšetření srdce a věnčitých tepen probíhají dnes téměř výhradně v rámci oboru kardiologie, zrovna tak ultrazvuková vyšetření srdce jsou prováděna kardiology jako tzv. echokardiografie, ultrazvuková vyšetření ženských pohlavních orgánů a plodu jsou zase součástí oboru gynekologie a porodnictví.

Také lékaři dalších specializací (např. vnitřního lékařství, urologie a dalších) čím dál více sami používají zobrazovacích metod (převážně ultrazvuku). Navíc s rozvojem přístrojové techniky dochází ke sdružování různých modalit v rámci jednoho vyšetření, což dále přispívá ke štěpení oboru radiologie (např. endoskopické techniky jsou spojovány s radiologickými metodami při tzv. ERCP, či endosonografii nebo postupy nukleární medicíny jsou spojeny v jednom přístroji s výpočetní tomografií - tzv. PET/CT hybridní přístroj). Radiologické metody jsou také velmi často využívány na operačních sálech během různých operačních výkonů ke kontrole jejich správného průběhu, dále jsou také prováděny za účelem přesného zaměření patologických procesů.

V souvislosti s překotným rozvojem přístrojové i výpočetní techniky jsme v současné době svědky pozvolného odklonu od pacienta zatěžujících a s riziky spojených diagnostických metod k moderním a co nejméně invazívním postupům. Například jsou čím dál více využívány tzv. CT či MR angiografie, které nevyžadují katetrizaci tepen, namísto klasických invazívních angiografických výkonů. Dochází též k tomu, že některá onemocnění, která byla dříve řešitelná pouze pomocí klasických otevřených operací, jsou dnes úspěšně léčena minimálně invazívními postupy za kontroly zobrazovacích metod. Například na cévním systému jsou prováděny tzv. endovaskulární výkony (rozpouštění krevních sraženin, rozšiřování zúžených míst balónkem, případně zavádění různých trubiček a výztuží, uzávěry výdutí či tepenožilních zkratů). Mimo cévní systém jsou prováděny např. různé drenáže, zaváděny rozličné trubičky a výztuže, zpevňovány osteoporosou postižené obratle, teplem ničeny nádory (tzv. radiofrekvenční ablace), aplikovány léky na přesně určená místa lidského těla (např. při tzv. kořenových obstřicích). Některé speciální radiologické metody nyní dokonce umožňují hodnotit nejen vzhled, ale např. i prokrvení, či přímo funkci jednotlivých orgánů (např. funkční MR mozku nebo kinematické MR zobrazení srdce).

Podle použitého fyzikálního principu lze radiologické metody rozdělit na vyšetření:
• rentgenová: sem patří skiagragfie, skiaskopie, mamografie, angiografie a výpočetní tomografie neboli CT
• ultrazvuková: tzv. sonografie
• vyšetření magnetickou rezonancí: též označovaná zkratkami NMR, MR či MRI

Z lékařského hlediska lze radiologii členit na:
• radiodiagnostiku – zabývá se různými zobrazovacími metodami umožňujícími diagnózu různých chorob
• intervenční radiologii – využívá zobrazení při léčebných procedurách
• neuroradiologie – specializuje se na zobrazení centrálního nervového systému
• intervenční neuroradiologie – využívá zobrazení při léčbě hlavy, krku a páteře
radioterapie – využívá záření při léčbě nádorových onemocnění